Hory jen tak pro mě

… to bych přála každému člověku.
Jen tak načerpat sílu, inspiraci, vystavit se kráse a nic nemuset, nic neočekávat a neplnit ničí představy. To potřebuje aspoň někdy úplně každý…
Nejdu už žádný thru-hike, nemám jednu linku trailu směřující někam daleko… Jako už tradičně si na úplný závěr dlouhé cesty nechávám trochu toho wandering time pro sebe. Toulám se místy, která moc dobře znám. Vrátila jsem se do oblasti impozantní hory Mt. Rainier a místo signálu mě tu zaplavily vzpomínky…

Oceán a hory

Myslela jsem si, že mi oceán natolik učaroval, že ze mě bude “ocean&mountain girl”. Ale pravda je taková, že horám se prostě nic nevyrovná🤭
🫶🏔️🌲🦶
Backflop ~ definitelly mountain girl

Vlastně by mě zajímalo, jestli to má někdo jinak… Je tu někdo z vás víc na ten oceán?
👇 napiš do komentáře, jestli jsi víc 🌊 nebo 🏔️
…schválně co bude převažovat.
Pro jistotu se podívejte na ty krásný fotky z oregonského pobřeží z minulých dní, aby vůbec někdo ten oceán zmínil🤭

Toulání se ve Washingtonu

Toulání se ve Washingtonu mi dává možnost víc malovat. 🎨🏔️🏕️ jediný osvědčený způsob, jak se donutit opravdu zastavit 🤭
A to mi připomíná, jak důležité je dělat věci, které přináší radost. Protože když je něco těžký, ale baví tě to, tomu říkám trefa! 🫶 Když je něco jenom těžký, a už tam chybí ta radost, pak ses člověče pěkně minul.

A ještě jedna věc… Stejně krásné místo, jen jiné počasí, to je taky velký téma. Učím se tu spokojenosti i v mracích, ale o tom až příště 😊